Je čas dovolených, nádherné slunce nás trochu trápí svým žárem a vinice jsou naštěstí v pořádku a zdá se, že i zdravé a žádné nebezpečí jim nehrozí. Mnoho z nás v tuto dobu lenoší na lehátkách na sluníčku a dostává se k činnosti, na kterou po zbytek roku nemá moc času a energie. Ke čtení. Pokud se mu do rukou dostanou starší výtisky Vinařského obzoru, nebo starších knih o víně, nalezne v nich daleko více poetičnosti, než v dnešních, přísně odborných publikacích.
Na přebalu starého „Nového brevířu o víně“ se tak dočtete, že vínu bychom měli věnovat tolik pozornosti, jako ženě. Uvážlivý výběr obého nám uspoří zlost i peníze. Jako s dobrou ženou pak zacházej s dobrým vínem. Nedotýkej se ho hrubě, dopřej si klid a pohodu, když ho piješ, prohoď k němu i několik vlídných vět. Určitě je také rádo slyší. Artur Fleming prohlásil zcela právem, že Penicilin lidi léčí. Ale víno je obšťastňuje.
Letní koupání má svá úskalí, stejně jako letní návštěvy chladných sklepů. A tak vzniklo úsloví, že „ ve vodě lze utonout, ve víně však ještě snáz“.
Lidové rčení je vůbec zajímavý fenomén. Díky němu vzniklo (ale už i zaniklo) mnoho různých výrazů a slov. A rčení ve vztahu k pití patří mezi ty nejkrásnější.
Třeba to, že pod špatným kloboukem najdeš často – dobrého pijáka. Podobné je, že kdo s opilci se vodí, brzo bez kabátu chodí. Také je nesporná moudrost, o které jsem se několikrát v životě přesvědčil, že oheň k ohni přidává, kdo mladému víno dává. Na druhé straně ale je pravdou, že dobré víno tvoří dobrou krev. Dobrá krev je předpokladem dobré nálady. Dobrá nálada přináší dobré myšlenky. A dobré myšlenky dávají vzniknout dobrým skutkům a dobré skutky dělají člověka člověkem.
Jeden majitel vinárny v italském Janově postavil u vchodu skleněnou vodní vitrinu s mikroskopem. Nápis zákazníky nabádal: „ Račte se podívat, jakou havěť pijete spolu s vodou! Není snad sklenka vína zdravější?". Jako protiklad vznikl kdysi ve státě Ohio v USA Spolek abstinentek. Jeho členky sice alkoholu neholdovali, ale v noci chodili po ulicích a chovali se jako opilé. Chtěli tak opilcům nastavit zrcadlo a názorně je varovat před následky pití. Boj je to však těžký, když jeden pohár vína spláchne tisíc chmur…
A v duchu rčení „není lepšího prostředku k zamezení alkoholismu, než umírněná spotřeba vína, neb všichni, kdož pijí víno denně, necítí potřeby alkoholu“ uzavírám dnešní nevážné zamyšlení a hodlám ihned po dokončení sloupku uniknout před tropickými teplotami do mírného klima našeho sklepa. „Natahnu“ si svěží a lehké růžové, pak třeba hebounký muškát, po něm silnější burgundu a tak dále. Protože víno neříká - jdi! Ale: seď!
