V průběhu léta a podzimu se ve sluncem zalitých vinicích skrývá temná hrozba v podobě plísně šedé. Tato zákeřná choroba může poměrně rychle zmařit celoroční vinařovo úsilí, a to těsně před jeho vrcholem, tedy vinobraním. Odhalte s námi tajemství této nebezpečné houby a objevte osvědčené způsoby, jak udržet vinice zdravé a odolné.
David Neduchal, Vinařský dům Kopeček, 21.7.2023
Plíseň šedá (Botrytis cinerea), jinak zvané také jako „botrytýda”, je houbová choroba, která dokáže znehodnotit během pár dní velkou část úrody. Proto považuji za nutné si o této nemoci předem zopakovat důležité informace, které povedou k eliminaci nebo snížení napadení rostlin touto chorobou a tím odvrátit ekonomické škody.
Podmínky pro vznik
Houba se šíří hlavně za deštivého počasí a vysoké vlhkosti vzduchu.
První příznaky plísně šedé se obvykle objevují na hroznech a listech. Na povrchu hroznů se tvoří šedá, vlnitá plíseň, která může nakonec pokrýt celý hrozen. Choroba může také postihnout květy, které mohou hnít a odpadávat. Spory plísně šedé jsou přenášeny vzduchem a mohou se dostat na révu vinnou z okolního prostředí nebo z jiných postižených rostlin. Vlhké podmínky a kapénky vody na povrchu rostliny pomáhají sporům usazovat se a infikovat rostlinu.
Je třeba také zmínit, že nejnáchylnější jsou mechanicky poškozené hrozny, nejčastěji po kroupách či napíchnutím škůdci, jako je například obaleč. Kromě révy vinné napadá také další ovoce, jako například, jahody, maliny apod.
Smutný pohled na hrozen, napadený plísní šedou (Botrytis cinerea). Pokud již sklízíte, takové hrozny raději hoďte na zem.
Samotné napadení může nastat během několika fází. Nejprve to je při dokvétání, kdy neodpadnuté květní čepičky, můžou sloužit jako místo pro vznik infekce. Další období, které je pro plíseň nejvhodnější (a pro vinaře nejhorší) je pří uzavírání hroznů a následném vývoji, zrání a dozrávání plodů.
Právě toto je nejrizikovější fáze, proto se aplikují fungicidy, které proti botrytídě účinkují.
Ochrana před plísní šedou
První je potřeba zmínit nepřímé úkony, které můžou vést ke snížení vzniku infekce. Mezi ně patří:
- vhodná vzdálenost mezi keři, lokalita, výběr odrůdy, tvar, řez, hnojení a výživa, ... toto platí pro všechny rostliny stejně.
- zelené práce (podlom, zálistky, odlistění zóny hroznů): díky tomu jsou hrozny více osluněné, zlepší se cirkulace vzduchu, což snižuje vlhkost a podporuje rychlejší vysychání rostliny po dešti nebo rose,
- pravidelné kontroly: pravidelně sledujte své rostliny, abyste odhalili příznaky plísně šedé co nejdříve, jelikož časná diagnostika umožní rychlou reakci a minimalizaci škod,
- ochrana před obalečem - který mechanicky narušuje hrozny, což je vstupní brána pro plíseň šedou
- odstraňování postižených částí rostliny: pokud se objeví známky plísně šedé, je důležité co nejdříve odstranit postižené hrozny, listy a květy, aby se zabránilo šíření choroby a provést přímé ošetření postřikem.
Tímto se dostáváme k přímé ochraně pomocí postřiků.
Prvním krokem je již zmíněný obaleč na révě, který je velkým pomocníkem botrytýdy a jehož výskyt začíná být aktuální v období červenec - srpen. Proti obaleči se bráníme insekticidy např. Karate, Sanium Ultra, a pokud máte ve vinici dravého roztoče, tak Spintor, který užitečnému roztoči neškodí.
Další ochranou je i aplikace výživy s obsahem vápníku Wuxal Kalcium. Vápník přispívá ke zpevnění kutikuly a tvorbě buněčných stěn.
Celou kategorií ochrany révy včetně přípravků proti plísni šedé najdete zde >>
Jelikož nás plíseň šedá trápí hlavně na konci sezóny, tedy těsně před sklizní (srpen - listopad) musíme si určit předpokládaný datum sklizně, tak, aby tomuto termínu odpovídal i konec ochranné lhůty (OL) postřiků. Ochranná lhůta (OL) znamená, po jakou dobu se ovoce ošetřené určitým postřikem nesmí sklízet nebo konzumovat.
Aktuálně lze použít tyto postřiky proti plísni šedé (v závorce je uvedená ochranná lhůta):
- Switch (OL 35 dní),
- Scala (OL 28),
- Magnicur Quick (OL 14),
- Teldor (14).
V případě integrovan produkce, či pěstování v BIO režimu aplikujeme tyto BIO postřiky
- Serifel (3),
- Polyversum (0),
- Vitisan (0),
- Altela (0),
- AquaVitrin K (0),
- nebo novinku Green Doctor (0).
Tlaky na tuto houbovou chorobu nás čekají v následujícím období. Doporučil bych tedy v této fázi použít ty postřiky, které jsou namířeny primárně proti aktuálně hrozící perenospoře (plíseň révová), a zároveň mají významný vedlejší účinek i proti plísni šedé. Jsou to například ty, které obsahují účinnou látku folpet - Folpan, Pegaso nebo Melody Combi. A až v dalším postřiku přidat do postřikovače i nějaký konkrétní postřik na plíseň šedou.
Při akumulaci cukrů v bobulích (8-12°ČNM) přestává hrozit riziko napadení padlí (oidium) a plísně révové (peronospora) na hroznech. Proto od této fáze ošetřujeme rostliny postřiky jenom proti plísni šedé. Dále také není potřeba ošetřovat celý keř, ale jenom oblast zóny hroznů.
Pozor si dejte na odrůdy, které jsou velmi náchylné na botrytídu, jako je Rulandské modré, Rulandské šedé, Neuburské, Svatovavřinecké atd... Problém těchto odrůd je v tom, že mají velmi kompaktní hrozen nebo tenkou slupku.
A co pokud je část hroznů plísní šedou napadena a sběr je již neodkladný? Doporučuji je nemíchat se zdravými hrozny a rovnou hodit na zem či celkově odstranit z vinice. Bobule napadené plísní šedou totiž vytváří enzym lakázu. Ta způsobuje oxidaci důležitých látek, hnědnutí moštu a u červených vín zase slabou barvu. Je tedy otázka, zda tyto následky stojí za riskování, nebo půjdete cestou kvality a vyhnete se tak tomuto budoucímu boji s hotovým vínem, kterého sice bude víc, ale pochybné kvality.
Na závěr bych ještě jednou rád zdůraznil prevenci. Sledujte pozorně předpovědi počasí a různé prognózy. Pečujte o rostliny celý rok. A je lepší sbírat méně vyzrále hrozny, ale zdravé, než zralé, ale nahnilé a poté následně bojovat s kvalitou výsledného vína.
Vinohradu zdar!
