Jižní Morava skýtá mnoho a mnoho vyhlášených sklepních lokalit. Od komerčně známých, jako jsou kupříkladu bořetická Kraví hora, nebo Modré sklepy v Šatově, či petrovské Plže, až po ty méně probádané, ale s větším podílem autentičnosti a starými sklepními zvyky nenarušenými příliš velkým turistickým ruchem, který v některých lokalitách hraničí až s komediantstvím. Mezi ty druhé patří také sklepní osada mezi Mutěnicemi a Dubňany – Dubňanská hora.
Má několik zvláštností oproti naprosté většině sklepních osad na Moravě. Jednak tu, že leží více jak 7 km od domovské obce vinařů v ní hospodařících - Dubňan. Leží mimo jakoukoliv trvale obydlenou lokalitu a tudíž má život v ní jiný rytmus a jiné možnosti. Dubňanská hora je také zvláštní tím, že sklepy netvoří městečko či ulice, ale leží pěkně v jedné řadě podél cesty. Je jich tam 250, a tak se protáhla i osada Dubňanská hora na téměř 3 km.
Nejstarší lisovny byly jednoprostorové, s trámovým stropem, podlahy byly všude jen hliněné a sklepy byly vykrouhány v hlíně. Některé unikátní kousky tam lze najít doposud. První sklepy a bůdy byly stavěny patrně v 18. století, kdy nastává rozvoj vinohradnictví a se změnou odvádění daní nikoliv ve rmutu, ale ve víně.
Vzhledem k tomu, že naši vinaři si i v tomto uměli „poradit“, lze najít ještě v mnoha starých objektech tzv. „desátkové sklepy“ - tajné malé krouhané sklepy, vytvořené většinou kolmo k šíji, mající za úkol ukrýt část úrody před tehdejšími výběrčími daní.
Další nepříliš obvyklá věc je ta, že dubňanští vinaři mají své vinice většinou přímo za sklepy, a tak mohou velmi pečlivě a často sledovat jejich stav. Největší výhodou je to pak v době vinobraní, kdy je úroda okamžitě převezena ke zpracování, bez rizika poškození hroznů při delší přepravě. Existence vinohradů na Vyšicku je písemně doložena před rokem 1620. Z původně jednotné hory vyčlenil roku 1692 hrabě Bedřich z Oppersdorfu Dubňanskou horu, určenou pro dubňanské vinaře. Pověst, která koluje několik generací, o tom, že Dubňanský starosta ji vyhrál v kartách nad Mutěnickým, není tedy patrně pravdivá.
Pod Dubňansků horů - to je nádherné údolí, osázené malými vinnými sklepy a vinicemi.
Dubňanská hora má ideální jižní orientaci svých vinic, které ze severozápadu chrání na nejvýše položeném místě Hájek - 250m/n.m. a nejvýše položené místo Dubňanské hory 262m/n.m., které se nachází nad vinicemi v poli. Směrem k Mutěnicím, na jejichž katastru pak leží Vyšická hora 267m /n.m.
Víno a vinohradnictví je navíc nedílnou součástí dubňanského folkloru. Motiv vína se objevuje v mnoha písních ať milostných, odvedeneckých nebo třeba ve verbuňcích. Víno, jako nedílná součást naší kultury je obecně bráno jako zpěvný nápoj. A právě život vinařů pod Dubňanskú horú je toho důkazem.
Kupříkladu pravidelné „sirkové komise“, složené z místních vinařů, které pročesávají své sklepy v období zrání mladých vín, bývají důvodem k zpěvu písní starých a vinařských. Není věru krásnějšího zvuku, jak slyšet v potemnělém údolí Dubňanské hory zpěv několika hrdel dobře naladěných vinařů. Právě zde se tak v paměti uchovávají písně, které jsou mnohdy polozapomenuté a atmosféra sklepů je znovu vynese na povrch.
Sirková komise - spontánní setkání místních vinařů, kontolujících vývoj svých mladých vín.
O oblíbenosti od města poměrně vzdálené osady svědčí i zájem folklorních spolků o její osud. „Mužácký sbor“ pod vedením pana Jožky Macka zorganizoval v roce 2001 postavení a vysvěcení sochy svatého Urbana přímo v areálu sklepů. I tato až časem doceněná angažovanost folkloristů svědčí o síle, kterou tato lokalita v sobě má.
Malované folklorní prvky na prastarých sklepích, které se dnes bohužel už příliš nedochovaly, jsou velmi podobné výšivkám na krojích. Doposud ale i tady lze nalézt několik starých sklepů, postavených v tradičním stylu.
Vzdálenost osady od našeho města má několik poloh. První, příznivá pro folklor, je ta, že dříve lidé jdoucí z dědiny na své vinice si dlouhou cestu krátili zpěvem či vyprávěním příběhů z obce, které se pak ústní formou šířili dál. Díky vzdálenosti byli dříve také vinaři daleko více ochotni si vzájemně pomoci. Studny, které byly pod Dubňanskou horou pro všechny vinaře společné, se stávali místem vyměňování si zkušeností, místem pro vyhledání pomoci, ale také místem sdružování a někdy i startem pochodu po sklepích, který, jak jinak, skončil bujarým zpěvem pozdě do noci. Občas se stávalo, že u studně seděl vinař s demižonkem a postupně odchytával přicházející či na kole přijíždějící kamarády.
Od pamětníků je známo, že ten den se už pracovat nepodařilo. Také vzdálenost od obydlených obcí umožňuje zpěv několika silných hlasů až do úplného vysílení, aniž by na ně byla posílána jakákoliv "represivní složka".
Zbyněk Kopeček st. a ml. z Vinařského domu Kopeček.
Dnes žije sklepní areál Dubňanské hory čilým životem. Vinaři používají při výrobě vína své hrozny a stále zde panuje atmosféra klasických malých vinařů s velkým srdcem. Ti zde také ke konci května každoročně pořádají „Otevřené sklepy“. Těch bývá k dispozici kolem třiceti, což je "solidní výkon", všechny je prozkoumat. Kvalita a pohostinnost místních vinařů zahřívá návštěvníky u srdíčka již několik let. Kdo máte tedy rád víno, chcete poznat lokalitu, která leží pár kilometrů od vás a přitom o ní nevíte, Vám všem tuto akci určitě doporučujeme.
Těšit se na Vás můžeme také v našem vinařství, v malovaném sklepě u Kopečků - Vinařský dům Dubňany. Přijďte se přesvědčit, že letošní vzorky opět stojí za to!
