Často vám na těchto stránkách doporučuji různé moderní přípravky. Ať už na čeření vín, nebo na odstranění různých problémů nebo pachů, či na stabilitu vína. Moderní technologie a nové znalosti zejména v oboru chemie a mikrobiologie nám dávají do rukou nástroje, o kterých se našim předkům ani nezdálo. Jak si ale radili oni, třeba ve středověku, kdy byly metody ve všem velmi netradiční?
Jan Had, legendární pražský učitel a vinař popisuje ve své knize z roku 1558 různé návody jak udělat víno skvělé a popisuje různé tehdejší druhy vína. Tak například pokud chcete, aby víno bylo „Kořenné“, musíte: "Jak sebereš víno a chceš ho kořenné míti, musíš ho nechat poležeti se šešuliny přinejmenším půl dne a noc/by ho nechal déle, nic tím nezkazíš. A chceš-li, aby červené víno dobrú barvu mělo/toho musíš dlúho ponechati a karbovati je čistě/aby ho tak dvě neděle nechal/bude tím míti barvu lepší.."
Tenkrát se pěstovaly tyto odrůdy: Topol, Vídeňka (dnes Heunisch), Běl, Tvrdé nebo Klenice. Byly to tvrdé odrůdy hunského typu a v zimě se vytahovaly tyčky od keřů, aby se naklonili k zemi, přikryly sněhem, aby nezmrzly. Rozbor vína tohoto typu (Heunisch), provedený v roce 1893, provedený ve vinařské škole v Tyrolsku, byl pro výrobce zdrcující. Víno mělo 4,5% alkoholu, a 13,8 promile kyselin! Bylo vodnaté, bez vůně a plnosti chuti.
Ale zpět k Janu Hadovi. O zabránění vad ve víně píše: "Chceš-li víno od porušení zachovati, vpusť do něho, pokud je ještě moštem, koření jalovcového, nebo ve vlněném pytlíčku květ vinný, chmelový a lněný. Chmelem zachovává se voda v pivu, a proto mnohem víc se zachová i víno, které svou sílu má. Nebo dobře víno zachováš od všelijaké hnilosti, když do bílého vložíš svazek rýví z vína bílého a do červeného svazek rýví z červeného. Zůstane čisté a jasné. Vínu zústane pak při své dobrotě po celý rok, vložíš-li do sudu dva kusy kadidla a dva kusy myrhy.."
A protože se blíží čas degustací a koštů, je tady jeden středověký návod, jak víno „koštovati“: "Je dobré, když vane vítr dopoledne, neb tehdáž dobře se vína proměňují a ukazují, mají-li v sobě vadu. Někteří lidé na koštování zklamávají lidsků chuť tak, že vína hořká zdáti se budou sladká, dávajíce jim k chuti lékořici nebo ořechy vlašské a neb starý sýr slaný a neb posnídati své krmě dobře vokořeníc a neb dávají vína koštovati, kdež půlnoční vítr věje, neb tehdáž sú vína při své chuti. Proti tomu kupci vín ráno, když by ústa svá vymyli a snědli tři nebo čtyři skývy chleba vomočené ve vodě, neb kdokoliv nic nejeda, neb najeda se, vín koštuje, tehdy chuť jeho pokazí se..
A pokud chcete mít víno více sladké, je tady návod určitě levnější, než současné technologie nabízí: "Aby v sladkosti zůstalo, vlož do něho nepotřebovaného volova tři nebo čtyři kusy, tehda víno zůstane při své sladkosti. Neb jinak víno sladké udělati. Vezmi třené hořčice dvě lžíce a vlož do vína a nech tiše leží a mest má býti z presu přivezený a tehdy ostane sladké přes celý rok"
Jan Had má ve své knize ještě mnoho moudrých rad a návodů. Jsou tak originální, že se o ně s vámi určitě ještě někdy podělím.
