Víno je zdravé. Takto jednoduše by se dal definovat vztah vína a lidského organismu. Již Framinghamská studie ukázala, že na tom byli z hlediska úmrtnosti na srdeční infarkt jednoznačně lépe pijáci malého množství alkoholu než abstinenti.
Konzumenti alkoholu měli až o 80 % méně srdečních infarktů než osoby, které nepily vůbec, nebo pouze nepatrné množství alkoholu. Při koronární angiografii byl již v roce 1982 zjištěn nepřímý vztah mezi množstvím vypitého alkoholu a ucpáním koronárních artérií jak u mužů, tak u žen. Ve stejném roce vyšla další práce, která rovněž ukázala menší počet uzávěrů koronárních artérií při pití 5,7 až 17,1 g alkoholu denně než při abstinenci.
Studie o vlivu mírného pití alkoholu na srdeční infarkt u medicínských profesionálů proběhla ve Spojených státech. U celkem 51 000 zdravotníků klesalo riziko srdečního infarktu až na polovinu rizika při konzumaci více než 30 g alkoholu denně. Při spotřebě alkoholu větší než 50 g denně kleslo riziko srdečního infarktu až o téměř 60%. Významnou roli hrála frekvence pití.
Snížení rizika vzniku srdečního infarktu bylo větší u mužů, kteří pili častěji, než u těch, kteří konzumovali alkohol méně často, nebo dokonce pouze jednou týdně.
Existuje také tzv. francouzský paradox. Jde se ve zkratce o to, že Francouzi se obecně dožívají vyššího věku než zbytek Evropy. A proč právě tam, když víno se pije ve stejné frekvenci v mnoha zemích světa? Při průzkumu tohoto jevu, se objevila nečekaná a zdánlivě s vínem nesouvisející věc. Francouzi v době výzkumu měli povoleno 0,7 promile alkoholu za volantem. Víno má nejlepší vliv na zdraví člověka právě v přímé konzumaci s jídlem. Každé sousto pěkně zapít. Potom samozřejmě nejde tak do hlavy, krásně pomáhá trávit jídlo.
Ne nadarmo ještě za první republiky předepisovali lékaři na různé zdravotní problémy víno jako lék. K dostání v lékárně. V Rakousku (0,5 promile) běžně používají při jídle skleničky na víno s ryskou zhruba ve třetině objemu. U rysky je nápis echtel. Dle jejich zkušeností je to zhruba množství, kolik může řidič vypít, aniž by riskoval problémy s policií. A nemám dojem, že by v Rakousku či Francii, které jsem jako řidič mnohokrát navštívil, jezdili tamní šoféři nějak nebezpečně. Možná, v rámci zdraví obyvatel, by malá úlitba řidičům neškodila.
A kdo jezdí opilý dnes, bude jezdit i když bude limit.. Toho je třeba tvrdě ztrestat. Vše se vším souvisí a je třeba na rovinu říci: povolte, nám řidičům ochtl, páni poslanci..
